Zajetí, které změnilo směr
Válka ho odvedla k olomouckému 54. pěšímu pluku. Zajetí u Stanislavi ale otevřelo druhou dráhu: ruské legie, 7. střelecký pluk Tatranský a nakonec elitní I. úderný prapor.
major pěchoty · ruský legionář · úderník
Jan Žižka a Třetí úderná
Sledujte stopu moravského studenta, který prošel císařskou armádou, ruskými legiemi, obranou hranic i poslední palbou v Dejvicích.
1896
Krčmaň
I. úderný prapor
ruské legie
1938
Strážní prapor XXII
1945
Dejvice
Dvě vrstvy jednoho příběhu
Biografie, archiv a román v jednom čtenářském prostoru
Nejde jen o archiv souborů. Web skládá Žižkův život do čitelné cesty: jistá fakta, sporná místa, mapu anabáze, slovník pojmů a román, ve kterém se z databázového záznamu stává živá postava.
Obrazová rekonstrukce
Legionářský svět jako sled scén
Obrazy mají čtení zrychlit, ne předstírat archivní důkaz. Drží náladu románu: sníh, ešalony, stráže, útoky, nádraží a návrat domů po cestě, která byla delší než válka sama.
Životopisná osa
Od Hané po dejvickou barikádu
Časová osa vybírá okamžiky, kde se Žižkův život opravdu láme: škola, zajetí, legie, první republika, rok 1938 a poslední boj v Praze.
Důstojník, který se učil novou válku
Po návratu dokončil maturitu, vedl čety i technickou rotu a střídal posádky od Domažlic po Valašské Meziříčí. V Chebu přidal moderní kurz leteckého pozorování pro pěchotu.
Hranice připravená k boji
Strážní prapor XXII držel linii od Dolského mlýna ke kótě Bouřný. Za hlídkami SOS rostl tlak Freikorpsu. Po Mnichovu však přišel rozkaz, který se plnil hůř než útok: odejít bez boje.
Šest let čekání, devátý květen
Za okupace žil v Praze s manželkou Olgou. Prameny je třeba číst opatrně, protože stejné jméno nesly i jiné odbojové skupiny. Jisté je, že 9. 5. 1945 stál na dejvické barikádě.
Pramenná vrstva
Kde máme pevnou půdu a kde zůstat opatrní
Body, o které se dá opřít
- Narozen 30. 8. 1896 v Krčmani u Olomouce.
- 13. 4. 1915 nastoupil k 54. pěšímu pluku jako jednoroční dobrovolník.
- 26. 9. 1917 byl zařazen k I. údernému praporu ruských legií.
- 10. 3. 1919 byl po důstojnické škole povýšen na praporčíka.
- 23. 9. 1920 dokončil maturitu v Brně.
- V roce 1936 byl majorem pěchoty.
Data, která se rozcházejí
- ČsOL/VÚA uvádí zajetí 7. 8. 1916 u Stanislavi.
- VHÚ uvádí zajetí 3. 10. 1915 u Stanislavi.
- ČsOL/VÚA uvádí zařazení do legií 1. 8. 1917.
- VHÚ uvádí přijetí k legiím 3. 1. 1917.
Místa, kde brzdit výklad
- Jméno Jan Žižka se v pramenech často míchá se středověkým vojevůdcem.
- Odbojové skupiny stejného jména nejsou automaticky dokladem o osobě majora.
- Každodenní vazba na Obranu národa je možná, ale ne výslovně doložená.
- Role organizátora v Dejvicích dává smysl, ale je to dedukce z hodnosti a zkušeností.
Poslední adresa příběhu
- Padl 9. 5. 1945 na barikádě v prostoru Velflíkova - Flemingovo.
- Smrtelné zranění je v novém dokumentu popsáno jako průstřel krku.
- Pamětní deska na Flemingově nám. 1417/5 má CEVH CZE-0006-21198.
- Přesná lokalizace fyzického hrobu v analyzovaných pramenech zůstává otevřená.
Víc než vojenský profil
- Autoritní záznam UPOL ho vede také jako sběratele exlibris.
- Katalogy evidují jeho exlibris od Galandy, Krs, Michla a dalších.
- Redigoval zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris.
- Tahle vrstva připomíná člověka za uniformou.
Interaktivní trasa
Cesta, po které se čte román i život
Interaktivní čtečka
Třetí úderná
Text románu zůstává beze změn. Čtečka jen přidává vyhledávání, poznámky, média a rychlou cestu k místům, kde se objevuje Žižka.
Slovník čtení
Rychlá opora, když se příběh zahustí
Když narazíte na hodnost, místo, útvar nebo pramennou zkratku, slovník rychle vrátí kontext. Propojuje román, legie, rok 1938 i poslední boj v Praze.
Archiv